Beth je rebelka tělem i duší, černá je její barva a sarkasmus je její styl. Ale tam někde pod povrchem se ukrývá blonďatá holčička, co nosila šaty a milovala stuhy. Něco se však pokazilo, o čem ví pouze její rodina. Beth to v sobě hluboko uzamkla a nikomu to nechce prozradit. Její život se nyní zakládá na opětovném zachraňování její matky, které ji nakonec přivede zpátky ke strýčkovi do města, kde ji znávali jako malou Elizabeth. Beth ale už tou malou holkou dávno není...

Ryan je hvězda školy v baseballu. Zdá se, že vše je u něj dokonalé. Dokonalí kamarádi, dokonalá rodina, dokonale nalinkovaná rozjetá budoucnost... Nic ale není tak, jak se zdá. 

Tihle dva se setkají kvůli jedné nevinné výzvě. Co když se ale z výzvy stane něco daleko většího?

Celá série Pushing The Limits má obdobné schéma příběhu. Vždy v páru je jeden zdánlivě bezproblémový, ten okolím uznávaný, druhý z nich je nebezpečný, dle ostatních pro toho prvního naprosto nevhodný. I přes hořké začátky se do sebe ti dva zakoukají a ..., no, i to další je založeno na dost podobném principu, ale, pokud jste nečetli ani jeden díl, tak by se to dalo považovat za spoiler, i když u těchto typů knih si to dokážete jistě domyslet sami. Neberte mě špatně, věděla jsem, do čeho jdu. Popravdě mi to nijak nevadí. Ale upozorňuji na to, že asi není dobrý nápad číst jednotlivé díly ihned po sobě. Zažité schéma by se vám mohlo zajíst.

Teď ale zpět ke knize. Beth jsme potkali již v prvním díle jako rebelskou nebezpečnou kamarádku Noaha. Tady se konečně o ní dozvídáme víc a musím říct, že dost překvapivého. Její maska působila na mě velice přesvědčivě. Musím ale uznat, že to ji dělá o to reálnější. Na pohled tvrdá neústupná holka, pod povrchem velice citlivá a křehká. I přestože působí asi o něco reálněji než Echo, nepřirostla mi tak k srdci. Nevím ani proč, ale vždycky jsem hltala jakoukoliv informaci o Echo. Stejně tak Noaha mám raději než Ryana. Co uznávám na těchto knihách, že, i když se za těch pět dílů v nich objeví spousta postav, jsou charakterově krásně rozlišitelné a vůbec vám nesplývají. Nejsou to žádné zaběhnuté knižní typy, ale opravdové lidské originální charaktery.

Kniha má vlastně naprosto všechno, co ta první. Je velice čtivá, zajímavá, příběh vás táhne dopředu a nenechá vydechnout (nemyslím ten prvoplánový, jaký byl i v prvním díle, ale ty události, co to hlavní schéma dávají do pohybu). Jen si troufni rozhodně za přečtení stojí, stejně jako celá série, jen, nedokáži přesně říct proč, mi více k srdci přirostl první díl, Překroč svůj stín.

Za mě 90 %.