V knize se nachází i spousta jiných zajímavějších postav jako Mariny matka, její babička (o té se nejvíce dozvíme ve třetím díle), její starší bratr a nejlepší kamarád ze školy... Co se týče různorodosti postav, nemůžu si vůbec stěžovat.

Jazyk, kterým je kniha napsaná, působí velice chytlavě a čtivě, příběh napíná až do konce knihy a pak vlastně až do naprostého konce celé trilogie. Autorka si s čtenářem celou dobu pohrává a nechává ho neustále v nejistotě.

Co se mi naopak moc nezdálo, bylo vyvrcholení pointy. Přišlo mi to možná až zbytečně překombinované. Někdy se také přiběh zacyklil a nebyl vždy plynulý. S ohledem na to, že jsem četla všechny tři díly, poslední pak v angličtině, můžu zhodnotit tuto knihu jako součást celku. Rozhodně dobře rozjela trilogii a nechala čtenáře v očekávání na další díl, který je o to více psycho a rozhodně i o nějaký ten level lepší. Celkově pak přichází zklámání v podobě posledního dílu, kdy spousta otázek zůstane nezodpovězená a obsahuje spoustu hluchých míst a zbytečných zápletek.

Zhrnuto, kniha i její pokračování stojí za přečtení. Rozhodně jsem nikdy nečetla něco podobného, takového, kdy nevíte, co je skutečnost a co iluze. I přes rozvleklé finále, nebo i přesto, že neumíte anglicky a konec trilogie si tedy nebudete moci přečíst, tuto knihu zkuste. Rozhodně pocítíte něco nového a nahánějícího husí kůži. Neustále se totiž někdo dívá...

Za mě 80 %.